Hrad 1.kapitola(část I)

7. srpna 2010 v 18:04 | Alesa Culle
Tak tady máte první část té mojí povídky,snad se bude líbit. určitě komentujte,váš názor je pro mě důležitý.

Když jsem se ráno probudila,byla ještě tma. Zdál se mi naprosto příšernej sen. Upřímě řečeno,nebyl to tak uplně sen. Takovej ten,že vás někdo honí nebo tak něco, Vlastně byl docela dost reálnej a možná o to,to bylo horší. zdálo se mi,že jsem na hřbitově,na tom by nebylo nic nereálnýho,já vážně na hřbitov občas chodím,jak já říkám vyvětrat si hlavu,ale tentokrát tam bylo něco zvláštního a já prostě nemůžu přijít na to,co to bylo.
Sakra z toho přemejšlení ještě příjdu pozdě do školy. Hodila jsem na sebe v rychlosti to první,co mi přišlo pod ruku a honem do koupelny,no nenalíčená bych nikam nešla. Když jsem viděla svůj odraz v zrcadle napadlo mě:Neznám tě,ale umyju tě. Učesla jsem si svoje do pulky zad dlouhý blond vlasy a nalíčila se, Maluju se docela dost,víc než ostatní holky u nás ve škole, Nahoru slabá černá linka,dolů černá tužka a pořádná porce řasenky a bez lesku na rty bych z domu nevyšla,ale nejsem taková ta panenka bárbí to zas ne. Z domu jsem vyšůa z 5ti minutovým skluzem ale moje druhá půlka,moje nej kámoška Sára . Přemýšlím,jak nejlépe posat a charakterizovat Sáru aniž by to vyšlo na celou kapitolu. Sára není jako já,je vážně pravda,že se protiklady přitahují. Je jiná než já co se týče vzhledu i chování. Je asi o hlavu vyšší než já a to já mám stosedmdesát. A taky,navzdory tomu,kolik toho sní je docela hubená i když,ona tvrdí opak a má hodně dlouhé nohy,které jí závidím a které jí se nelíbí.  Má černo-červené vlasy pod ramena,ještě nedávno je měla do puli zad,ale z nějakého důvodu,který neznám prostě přišla jednoho dne ostříhaná. Má šedomodré oči a hodně světlou až narůžovělou pleť. Vždycky když se trochu napije zčervenají jí tváře,to je pak vždycky hrozně srandovní. Její povahu není jednoduché charakterizovat,vlastně myslím,že kromě mě ji ještě nikdo neprokouknul. Ona je mnohem odvážnější než já když jde o kluky,zatím co já čekám na pana pravého a když mě chce kluk třeba na discotéce získat musí udělat první krok. I kdyby se mi líbil sebe víc,nepujdu za ním. A Sára? Ta to prostě neřeší. Líbí se jí,jde za ním a kluci jsou buďto vyděšený její odvahou nebo se jim to líbí,nevím,ale nepamatuju si,že by ji někdy nějakej odmítl. Ale i Sára která má pověstě tý,co si s klukama jen hraje zažila zklamání s láskou. Zamilovala se jen jednou a ono to nevyšlo a právě od té doby se nechce s nikým vázat. Říká,že jí to takhle vyhovuje,ale mě neoblafne a on to dobře ví. Říká se,že opravdu dobrý kámošky si rozumí i aniž by ta druhá něco řekla. Asi to bude znít jako ohraná fráze,ale u nás je to vážně tak. Možná si nerozumíme bezeslov,ale dokážame jen předvídat co ta druhá udělá,dřív než to udělá. Víme kdy jeté druhé mizerně,kdy se máme ptát a kdy radši mlčet. A hlavně,my se nikdy nepohádaly a myslím,že ani nepohádáme. Vážně,nemáme k tomu důvod. Sára na moje menší i větší zpždění byla už celken zyklá,tak že čekala prostě před školou,obchodem,barem,domem....dokud nepřijdu.
,,jů dneska jdeš docela brzo ukaž nemáš teplotu?" a s hranou starostlivostí my sahala na čelo. ,,Nech si to jo,radši poď,už takhle jdem pozdě." ,,Na co vymluvíme tentokrát?"  Zatím co jsme vycházely z šatny,zeptala se mě Sára ještě dvakrát,na co že se to vymluvíme. Naším společným mozkem na výmluvy jsem totiž já. ,,Umrtí v rodině,tetě umřela zlatá rybička....No co tak koukáš,vážně to je pravda,dělala jí pohřeb."  ,,To myslíš tu tetu o které si řiditelce loni tvrdila že je pohřešovaná?"  ,,Našla se,náhody se dějou a navíc nemůže vědět kolik tet mám.,,
U matikářky to samozřejmě nevyšlo,tak že jsme obě zůstaly po škole. Po obědě jsme se táhly do třídy k výkonu našeho trestu,když jsme potkaly naše dva kamarády. Lukáše a Kubu. Lukáš je můj nejlepší kamarád,Sára pořád tvrdí,že je do mě určitě zamilovanej a ostatně to samé jsem tvrdila já jí o Kubovi,ale upřímě,myslím že je to blbost,teda aspoň co se mě a lukáše týče.
Známe se snad milion let,je jako muj brách. Neříkám,že to není pěknej kluk,to vubec ne,je to vlastně přesně typ kluka který se mi líbí. Delší sestříhaný černý vlasy,nejmodřejší oči jaký jsem kdy vyděla a oblečení,to nosí přesně takový,co se mi na klukách líbí.
rovný džíny,co nemají rozkrok až u kolen,cool trika kapel a tak.
Spousta lidí si ho dobírá kecama typu:jdi se vybrečet ty zasranej emaři a pod. 
Vlastně jsme se o tom se Sárou nedávno bavily. Kdo je vlastně emo? Ten co nosí oblečení který se nelíbí skejtařům? Ten co poslouchá  rockovou hudbu s textama který mají nějakej smysl? Mno tak v tom případě jsme se Sárou taky emo...
Mno,abych shrnula Lukáše,je to fajn kluk,je to hezkej kluk,ale já čekám na někoho jinýho.
,,Hoj děvčata máme na vás počkat?" Zeptal se Kuba když jsme vyšly z jídelny. ,,Ne,jsme po škole Vicky přišla zase pozdě" 
,,Aha,tak my počkáme v parku musíme s váma mluvit máme skvělej nápad,bude se vám to líbit,hlavně,je to příležitost,která se  nemusí už nikdy opakpovat." Hodily jsme na kluky trochu nechápavej výraz,ale oni se tvářili jak malý kluci,který právě chytli svoje první rybu nebo tak něco,tak jsme jim to nechtěly kazit a slíbily,že teda do parku určitě přijdeme akorát netušíme kdy.
Náš trest se hodně vlekl.,už se mi zdálo,že tam snad zešedivýme,ale v 16hodin už asi naše otrevený obličeje lezly učitelce na nervy na tolik že nám řekla,že budeme pomalu končit,což bylo velmi výstižné,proto že našemu vytouženému odchodu předcházela ještě 20ti minutová přednáška o tom,jak  už se to nemá opakovat,jak jsme chytré holky a jaká by byla škoda kdyby nám kuli tomu musela dát sníženou známku z chování. všechno jsme to doprovázeli souhlasným kýváním hlavou,jen aby to už bylo za námi.
,,Myslíš,že v tom parku ještě budou?"  Zeptala se mě Sára když jsme se konečně dostaly ven ze školy. ,,No vzhledem k tomu,jak byli nadšený,tak bych o tom nepochybovala." Sára jen souhlasně kývla a zamířily jsme směrem k parku.
Kluci tam samozřejmě byli a tvářili se pořád stejně výtězoslavně,jako by nám chtěli říct,že vyhráli miliardu v loterii a půlku nám dají nebo co.
,,No že jdete,kdyby jsme věděli,že tam budete tak dlouho,řekli by jsme vám naši skvělou novinu až u Peta"  stěžoval si lukáš a Kuba mi přikivoval. U Peta je taková naše místní hospudka,spousta lidí říká,že je to nejhorší pajzl ve městě,ale my to tam máme rádi. Chodí tam hodně našich známích,ale i takový ty stálí štangasti-dědulové. Prostě je to hospoda kde jsou schopný vedle fungovat  a to bezkonfliktně lidi snad jakýhokoli věku.
,,No tak už to vyklopte,ve škole jste se tvářili jak jdyby jste zrovna oběvili,kdo nosí dárky pod stromeček."  Dobírala si kluky Sára,ale ti si nenechali zkazit radost a dál jim zářili očička je děcku.
,,No víte jak jsme si tuhle říkali že by to chtělo konečně něco podniknout...,, začal Kuba ,,No prostě jsme na netu oběvili takovou nabídku. Poletíme do londýna,tam budeme zadarmo,zdůrazňuji ZADARMO bydlet,jíst a pod no a na oplátku obden budem provádět po tom hradě turisty. Jediný,co musíme koupit jsou letenky."  Se sárou jsme se nasebe podívaly a nejvěřily jsme tomu co nám právě kubu řekl. Vážně by jsme mohli mít takový štěstí? Jet do anglie,za cenu letenky a jediný co musíme dělat je provádět turisty? když už nic jinýho,tak si alespoň zlepšíme angličtinu nebo ne?
,,No a kdy by se jako mělo jet  a na jak dlouho?"  Zeptala se Sára mezi tím,co jsme já ještě přemýšlela a pro a proti a ať jsem se snažila sebe víc,žádný proti jsem na tom nenacházela.
,,No,to je právě ten problém,příští týden a je to na měsíc. Vím,že ty Vicky máš už na první 14týdny prázdnin tu brigádu a že Sára má jet s rodiči do Itošky,ale je to obrovská příležitost,sice za to nebudou prachy,což bys na brigošce měla,to je jasný,ale..."  ,,Stop." Přerušila jsem Lukášovo vysvětlování nastalé situace ,,Já  pojedu,nemusíš mi to objasňovat nebo co to teď děláš. Jedu. Co ty Sáry? itoška s rodičema nebo dobrodrůžo na anglickým,strašidelným zámku?"  Sára se jen usmála a mě už byla její odpověď naprosto jasná. ,,Jedeme."  Řekla jsem za nás za obě.
Následující týden proběhl hekticky. Všechno to vlastně začalo,když jsem se vrátila domů z parku a vlastně i ze školy.
S klukama jsme tam ještě byly asi 5.minut a pak jsme odešly. celou cestu jsme se bavily o tom,jak to řekneme doma. Já jsem to měla o dost snažší než Sára,její rodiče plánovali společnou rodinou dovolenou,tak že říct jim to nebude asi moc jednoduchý. domluvily jsme se,že si v 21.hodim písnem na skypu,jako co a jak doma a podobně.
Když jsem dorazila domů,máma zrovna koukala na nějakej připitomělej romantickej seriál. Z nějakého pro mě neznámého důvodu se k nám dostává(na můj vkus) až moc mexických,španělských,urugvajských a já už nevím jakkých telenovel,fakt mě to nebere,jsou všechny stavěný na stejným a naprosto iracionálním ději...
,,Prosim tě Viktorie kde si byla tak dlouho? To jste byly se Sárou zase někde po obchodech nebo po škloe že jo?"  Nesnáším,když mi někdo říká Viktorie,vlastně mi tak nikdo kromě mámi a babičky neříká. Už jsem je nejmíň milionkrát žádala,ať mi říkají jakkoli jinak než Viktorie,na což moje babička vždycky odpoví:No a jak ti teda mám říkat Viktorie,když se jmenuješ Viktorie? No vždycky jsem zralá na psychiatra z toho.
,,Byly jsme po škole." Řekla jsem mámně,když jsem si sundala batoh a odnesla si ho do pokoje. Žijeme s mámou samy,naši se rozvedli,když mi byli myslím 3roky,ale nevím to jistě,nikdy jsem se o to moc nezajímala. tátu jsem viděla asi 2.krát,co si pamatuju a asi 3.krát,když jsem byla ještě hodně malá.
,,Už zase? Většina děcek je rádo,že ve škole stráví dobu kdy tam musí nutně  být a pak vypadnou ven,ale ty a Sára ovšem ne,vy tam trávíte víc času než ty učitelky,o víkendu vám musí škola dost chybět."  Vtipkovala máma a já si tak říkala,že se mi jí moc nechce kazit nálada tím,že jí řeknu,že den po tom,co mi zkončí škola na měsíc odjedu,ale čím dřív jí to řeknu,tím líp,bude alespoň mít čas na to,i když ten týden není moc dlouhá doba,aby se s tím srovnala. Tak do toho...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Terak Bells Culen Terak Bells Culen | 7. srpna 2010 v 18:20 | Reagovat

uplně božíí první kapitolka..hned jsem dej dalši :D

2 alesacikicullen alesacikicullen | 7. srpna 2010 v 18:25 | Reagovat

Ale no tak...Se nebudete mít na co těšit. Budu vám to dávkovat postupně :-D

3 KiSuLiNa Tvá Crazy Sb KiSuLiNa Tvá Crazy Sb | Web | 7. srpna 2010 v 18:26 | Reagovat

wow je to krásný moooc dočetla sme to a těšímm se mocinky na další a další a další dííl

4 LEJONKA CULLEN LEJONKA CULLEN | E-mail | Web | 7. srpna 2010 v 20:32 | Reagovat

tak já si tě taky dám do sbéé :-)

5 KiSuLiNa Tvá Crazy Sb KiSuLiNa Tvá Crazy Sb | Web | 8. srpna 2010 v 16:50 | Reagovat

já chci druhej díl :D

6 KiSuLiNa Tvá Crazy Sb KiSuLiNa Tvá Crazy Sb | Web | 8. srpna 2010 v 16:50 | Reagovat

já chci druhej díl :DD

7 PetuSHenka - Tvé SB, které tě lafuje PetuSHenka - Tvé SB, které tě lafuje | E-mail | Web | 16. srpna 2010 v 22:34 | Reagovat

BEST....Máš talent, to ti řeknu =) <3<3

8 PetuSHenka - Tvé SB, které tě lafuje PetuSHenka - Tvé SB, které tě lafuje | E-mail | Web | 16. srpna 2010 v 22:35 | Reagovat

Tohle je právě jako bych četla doopravdickou vydanou knihu..A to nekecám!! ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama