Hrad 1.kapitola(část II)

9. srpna 2010 v 10:39 | Alesa Cullen
,,Mami? Já ti musím něco říct a prosím tě nenaštvi se na mě." Máma neodpověděla,ale tvářila se dost vážně a zároveň zvědavě,co ze mě vypadne. ,,Já,Sára,Lukáš a Kuba odjíždíme příští týden na měsíc do Anglie. Nemusíme nic platit,jen budeme obden provázet turisty na hradu na kterým budeme i bydlet. Mami,než na mě začneš křičet,pomysli,jaká je to příležitost někam se podívat

 a ještě se zlepším v angličtině....",,Zadrž Viktorie." zabrzdila moji přednášku máma. ,,Je to super." Řekla máma a já na ni koukala jak tele na nový vrata. ,,No co tak koukáš? je to opravdu skvělá příležitost navíc.." máma chvíli přemýšlela,než našla správný způsob,jak mi vysvětlit i druhý důvod,proč je ráda a nemá nic proti. ,,Hynek mě pozval na dva týdny do Egypta a pak na další dvatýdny k němu na chatu. Dozvěděla jsem se to dneska a celou dobu přemýšlím,jak ti to říct,aby to nevyznělo tak,že se tě chci zbavit nebo tak." Hynek je mámin teď už asi přítel,táhnou to spolu tak půl roku. Jednou za měsíc chodí na víkend k němu,to pak chodíme se Sárou pařit,nebo máme pyžamovej večírek. ,,Mami je mi 21. Dokážu se o sebe postarat." Ano,je mi 21.let a ještě pořád chodím do školy. V 15.ti jsem totiž nastoupila normálně do prváku ale ve třeťáku jsem dostala něco jako druhou pubertu a v 18.ti jsem se školou sekla. No a dva roky později jsem si to tak nějak uvědomila a vrátila se ve 20.ti do prváku. Sáře je 19. a je takovej podobnejpřípad jako já. Taky s tím kdysi sekla a teď je jí 19.. a chodíme spolu do druháku. 
Tak že,co se týče mě,bylo to vyřešený,na můj vkus až moc jednoduše,tak že jsem počítala s tím že u Sáry to tak lehký nebude. 
Udělal jsem si večeři,špagety se zeleným pestem,většině lidí,kterým jsem to dávala ochutnat,to nechutná. Je pravda,že pesto má dost výraznou chuť,která nemusí každému vyhovovat,ale mě to zkrátka chutná. Povečeřela jsem na balkoně,venku je fakt moc hezky,už se trochu stmívá,ale tuhle dobu já mám nejradši. Při tom koukání do neznáma jsem se trochu zasnila. Copak vážně na světě neexistuje kluk pro mě? Sára říká,že se kolem mě motá hodně kluků,ale já jako bych na někoho čekala. Ano,jsem asi moc náročná,ale nemůžu si pomoct,mám jasnou představu o klukovi,do kterého bych se zamilovala. Měl by být tajemný a na první pohled nepřístupný,zároveň ale,by mě měl milovat nade všechno na světě,neměl by šetřit projevy lásky. Hlavně ale,by měl ze sebe něco vyzařovat,něco co by mě děsilo a přitahovalo zároveň. A jak by měl vypadat? Měl by být silný,ale ne žádný kulturista,měl by mít trochu delší vlasy,tím nemyslím nějakou hippie máničku,prostě by neměl být na ježka. A oči...měl by mít oči,z kterých se mi bude točit hlava,od kterých se nedokážu odtrhnout a když se do nich zadívám ztratím pojem o světě. Sára si ze mě utahuje:Takovej je jen Edward Cullen. A ano,možná takový je vážně jen on,ale co když? Co když někdo takový opravdu je? 
Na balkoně mi už začínala být trochu zima,tak jsem se vrátila do bytu. Nemáme velký byt. Dva pokoje,jeden je můj a druhý je obývák,který slouží jako mamky ložnice,pracovna a společná místnost pro nás obě,návštěvy a podobně zároveň. V obýváku je velké okno na jih. Hned naproti dveřím je mámina manželská postel oddělená  neprůhledným závěsem. Do teď si pamatuji jak jsme to s mámou vymýšlely,když mi bylo asi 12. Do té
doy býval můj pokoj naší společnou ložnicí,ale už jsme obě potřebovaly mít alespoň trochu toho osobního prostoru,tak se mamka nastěhovala do obýváku a vymyslely jsme ten závěs. Na pravo od dveří je gauč,dvě křesla a stolek,naproti němu obývací stěna s tmavého dřeva a v ní televize. Je to takový klasický obývák,myslím,že většina lidí ho má řešený právě takhle. Na zemi je tmavě modrý koberec a zdi jsou vymalovány na bílo. Vedle mačina
odděleného ložního koutku,jak svoje spací místo nazývá,jsou dveře do mého pokoje. 
Můj pokoj je o dost menší než obývák. Mám okno na západ a balkon,tak že ráda chodím pozorovat západ slunce na balkon. Přímo naproti dveřím je moje postel,dvojlůžková,potřebuji na spaní hodně místa,proto jsem vždycky těžce nesla spaní ve stanech na táborech nebo u kamarádek. Hned vedle postele je popravé
straně rozkládací křeslo. To slouží k sezení třeba u televize,nebo když ke mě někdo přijde na noc,tak na spaní. Postel je pod oknem a naproti je malá stěna ze světlého dřeva,dvě skříně,polička,maláskříňka,prádelník a televizní stolek,na něm moje televize. Vedle dveří je stůl s počítačem na kterém se mi moc nedaří udržovatpořádek. Zdi mám ve třech barvách: V růžové,Fialové a pastelově modré a to tak,že každá stěna má vždy nahoře i dole pruh asi 30cm široký v jedné z barev a vnitřek je vybarven barvou jinou a tak se to prostě střídá,malovala jsem to se Sárou minulé léto. Kuchyň není třeba moc popisovat. Kuchyňská linka,dřez,lednice,stůl a okno,asi jako všude. 
A ani záchod nestojí o moc velkou zmínku,myslím,že drtivá většina z nás ho má úplně stejný. 
No a koupelna. Je dost malá,Sára ju má mnohem větší,ale to bude tím,že mají rodinný dům. Naproti dveřím je vana,ale ta je velká na tak malou koupelnu možná až moc. Hned vedle vany je umyvadlo s poličkou na kosmetiku a míma
šminkama a naproti umyvadlu je pračka. Tak to by bylo o vybavení našeho bytu asi vše. 
Když jsem se koukla na hodiny zjistila jsem,že mám ještě docela dost času,se Sárou jsme se domluvily až na 21hodin a bylo teprve 19.30 tak že jsme se rozhodla,že si zkrátím čas ve vaně. 
Dala jsem si pořádnou porci horké vody,přidala voňavou pěnu a prostě relaxovala. Jen že,můj vytoužený relax mi trochu narušovaly myšlenky,které mi dost neodbytně kolovaly v hlavě. Točily se okolo Londýna. Je to dost na rychlo a my přece ani nevíme,co jsou zač ty lidi co se s nimi kluci nějak kontaktovali. Navíc zní to až moc dobře,ale možná jsem jen ale typ člověka co na všem hledá nějaký to ,,ALE,, možná máme vážně jen štěstí a užijeme si v Londíně. Nebudeme přece pracovat deně a určitě ne do noci,tak že se můžeme jít večer někam pobavit,okouknout,jestli jsou angličani vážně tak usedlý,jak se o nich říká. 
Nakonec jsem sama sebe přesvědčila,že máme prostě štěstí a všechno je v pořádku. 
,,Co tam děláš tak dlouho?'' Ozvala se máma za dveřmi koupelny. Do prčic,musela jsem usnout,za to může určitě tem pitomejsen,moc jsem toho nenaspala. ,,Nic mami,jen jsem si četla knížku'' no to se mi zas jednou povedlo vymyslet kravinu. Já sice ráda čtu,ale ne ve vaně. A když,když čtu knihu,která mě hodně baví,dokážu se do děje naprosto ponořit a je mi jedno kde zrovna jsem. Ale když je zrovna tohle moje čtecí období,mamka mě s knížkou potká nejmíň deset krát za den a teď mě s knížkou potkala naposledy minulý týden když jsem dočítala Rozbřesk*. ,,Jo? A jakou prosím tě?'' Honem,honem,přemýšlej....Nemůžu mámě říct,že usínám ve vaně,dotáhla by mě okamžitě k lékaři a já bych měla po Anglii. ,,Tu co před pár dny.'' ,,Já myslela,že ten Rozbřesk,nebo co to bylo jsi dočetla už minulý týden.'' ,,No jo,ale musela jsem se vrátit k něčemu na první kapitole,ale už to mám.'' Doufám,že mi to uvěří a nezačne se ptát,jestli mi je dobře a podobně. ,,Tak to jo,já už se bála,že ti není dobře nebo tak.'' No,neříkala jsem to? ,,Co blázníš mami,je mi dobře,proč by nebylo?'' Máma ještě něco říkala,ale byla v kuchyni,tak jsem jí moc nerozuměla,ale myslím,že to nebylo nic důležitého. Totiž,kdyby to důležité bylo,vím na jisto,že by mi to opakovala znova,klidně desetkrát,dokud bych jí neodpověděla. 
Vylezla jsem z vany a hodila na sebe svoje růžové-maskáčové kraťásky na spaní a černé tílko. Vysušila jsem si vlasy a neubránila jsem se sebekritickému pohledu do zrcadla. Možná bych vážně neměla čekat na toho svého pana dokonalého a vzít toho kdo se nabízí. Nevypadám totiž jako holka,kterou by chtěl zrovna takovej kluk kterého jsem si vysnila. 
Moje blond vlasy jsou už nuda. Mám je tak kousek pod ramena. Nejsem pravá blondýna,moje vlasy jsou tmavě hnědé a už jsem měla na hlavě snad úplně každou barvu,která existuje,ale ta blond mi vyhovuje nejvíc. Nikdy jsem neměla moc problémy s pletí,to spíš až teď,ale není to nic extrémního,co by se nedalo zamaskovat korektorem. Co na svém obličeji nemám ráda,je můj nos. Je vážně srandovní. je krátký a dole do špičky. Jeden můj kamarád kdysi řekl,že mám nos jako ježek a od té doby mám opravdu pocit,že má ježčí nos. Co ale naopak na sobě miluji nejvíc,jsou moje oči. Mají hrozně zvláštní barvu a ti,co mě znají dlouho tvrdí,že ten odstín bývá občas jiný. Někdo říká,že je to podle mojí nálady,někdo zas,že podle roční doby,taky mají,alespoň podle mého hezký tvar,takový ten mandlový,na který se hodí snad většina stliů líčení a taky mám docela dlouhé řasy. Moje oči jsouzeleno-šedo-modro-žluté. Ano,žluté. Kolem panenek lidé mívají maličkou nažloutlou skvrnku,ale já tam žluté mám opravdu hodně. Jestli je vůbec z technického hlediska možné,aby se někomu měnila barva očí,nevím,každopádně už mi to řeklo tolik lidí nezávisle na sobě,že na tom možná něco bude. 
Co je řekla bych můj největší vzhledový problém je moje postava. Mám 170cm/72kg. Zhubla jsem sice 12kg za dva měsíce,ale ještě to není ona. Nejsem samozřejmě nějaká ta postavou posedlá anorektička,co nemůže ani limonádu nebo jablko,to určitě ne. Když mám chuť dám si co chci a neomezuji se,jen jsem se přestala přejídat a cpát se chipsama v posteli. Myslím,že už nejsem vyloženě tlustá,asi by teď stačilo trochu cvičit,ale to mě nebaví a stejně,pokud mě bude nějakej kluk chtít,tak ať mě chcetakovou,jaká jsem,nebo u mě nemá šanci. 
Musím se podívat na mobil,jestli mi někdo nepsal,třeba kluci,měli napsat nějaké podrobnosti. 
1 nová sms od Sára. No nazdar,určitě nemůže. Otevřu zprávu a čtu: Muzes mi sakra rict kde vezis? Domluvily jsme se ze ve 21 naskypu tak kde si? Mas na to 5minut jinak se odhlasim a nereknu ti jak to dopadlo doma. Pohni Sara.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 KiSuLiNa tvá crazy sb KiSuLiNa tvá crazy sb | Web | 9. srpna 2010 v 16:47 | Reagovat

http://kisulina.blog.cz/1008/soutez#pridat-komentar    ; ahoj sbnko je umě soutěža budu ráda když se někdo zapojí a jupi new článek :)

2 KiSuLiNa tvá crazy sb KiSuLiNa tvá crazy sb | Web | 9. srpna 2010 v 17:03 | Reagovat

fof hustý už se těším na další dilyy

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama