I never forget

11. srpna 2010 v 10:39 | Alesa Cullen
Tahle básnička je vlastně jako zápisek v deníku. je v ní schovaný jeden den. Den,na ktreý nikdy nezapomenu-11.3 2007

Slzy kravavý,snad ti napoví.
Copak ty to nevidíš? pohledem mě zabíjíš.
Zabíjí mě tvoje slova,ale stejně,chci je slyšet znova.
Slzy krvavý,nic ti nepoví mám to v sobě schovaný.
Mám jeden sen,obletět s tebou zem,máš svý černý křídla,tak mě sebou vem.
Tyhle slzy si pláču uvnitř svojí duše,potichu,suše...
Moje duše,je můj hrob,jsem už moc daleko nemůžu se zastavit,říct-stop!
Tak polož na můj hrob černý růže,je to naposled,to se snad ještě může.
Nechci plakat a nechci se smát,hlavně už nechci lhát,ale vím,že ty mě nemůžeš mít rád.
Tvoje oči,jsou jako tvoje duše,navenek září,ale uvnitř je temnota
a i když máš kolem sebe spoustu lidí,ničí tě tvá samota.
Tak roztáhni svý černý křídla i když jsou potrhaný,sešij moje srdce zklamáním roztrhaný
a odletíme spolu pyč,do krajiny zapomění.
Tam,při svítání zlomených duší mi slib,že je to navždy třeba že,je to naposled.
Víš,že se bojím pravdy,ale miluju tvoje oči,tvůj pohled.
Ale začína den,kočí můj sen a já už pomalu přivikám na ten pocit jít slepá cestou donikam.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Terka Bells Cullen Terka Bells Cullen | 11. srpna 2010 v 12:41 | Reagovat

wow...úžasný :)

2 kisulina kisulina | Web | 12. srpna 2010 v 20:57 | Reagovat

kráása hned ztra si to napíšu

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama