Zakázaná láska-Kapitola druhá-Dopis-II část.

9. března 2011 v 17:36 | Alesa Vampire |  My stories (povídky)
Mám tu pro vás další část(Druhé kapitoly) Zakázané lásky...Tak doufám,že se vám bude líbit,tak jako předešlé části.
Hezké počtení a komentujte,komentujte,komentujte :-)
S láskou Aleska♥


Byl to bílý list papíru přeložený napůl. Přece bych si pamatovala,že jdu spát a mám vedle sebe nějaký papír. Se zatajeným dechem,jsem ho vzala do roztřesené ruky a rozložila ho.
Vicky, porušuji snad každé pravidlo tím,že ti píši,ale prostě jsem to považoval za správné.
Musíš vědět,že to,co se stalo v té zastávcemjsem nikdy před tím neudělal. Nerozumím sám sobě,nechápu,kde se vzala ta bláznivá touha promluvit si s člověkem,dotýkat se ho,líbat ho...Nechtěl jsem ti v žádném případě nijak ublížit.
Vicky,je v tvém nejlepším zájmu,aby jsi na mě zapoměla,nikdy s tebou nebudu moct být,jak jsem říkal,ten kdo nemá duši nemá ani pocity. Pokud mi budeš chtít taky napsat,dones svůj dopis do zastávky,po setmění. Pokud mi nebudeš mít co napsat,pochopím to. Ale nečekej na mě,dokud budeš na blízku,nepřijdu. Věř mi,je to tak lepší...YU
Ještě dlouho chvíli jsem zírala na ta písmenka. Nevěnovala jsem žádnou pozornost tomu,že vlhkost mých očí přetekla a že se mi po tváři kutálejí slzy. Byl tady,musel být. Rozzvlykala jsem se jako dítě,bolest mi na chvíli snad zastavila srdce. Byla jsem tak blízko. Mohla jsem ho vidět...Ale jak se sem dostal? Přece jsem zamčela,nebo ne? Začínalo mi docházat,že pro něj není nic nemožné a že moje předtucha,že Yu není obyčejný člověk,byla správná.
Přemýšlela jsem,co bych mu měla odepsat. Dokážu vůbec napsat to,co cítím? To sotva. Zjistila jsem,bohužel,že tu nemám jediný papír na psaní,tak že jsem se oblékla,namalovala a vydala se do obchodu.
Už se tu začínám bez problémů orientovat,což je dobré. Došla jsem tedy bez potíží do obchodu a koupila několik dopisních papírů a obálek. S návratem domů,jsem nepospíchala,proč taky?
Ve snaze zabít co nejvíc času jsem se ještě zastavila v bance,abych si vyměmila i zbytek peněz. Bohužel ani to nezabralo tolik času kolik bych doufala,takže mi nezbylo,než se buď to vrátit domů,nebo se tu někde porozhlédnout.
Asi to nebyl tak dobrý nápad vydat se sem úplně sama. Vůbec jsem nepočítala s tím,jak moc se tu budu nudit. Kdybych tak do práce nenastupovala až za týden. Ale domů se mi teď ještě vracet nechtělo. Tak jsem prostě šla,aniž bych nějak zvlášť přemýšlela o tom,kam jdu. Došla jsem do parku,ano,přesně do toho parku,ale úplně z jiné strany. Vůbec jsem nevěděla,že sem vede ještě jedna cesta. Posadila jsem se na lavičku naproti malému rybníčku. Bylo tam tak hezky. Vytáhla jsem z kabelky dopisní papír a propisku. Jakmile jsem ji ale přiložila k papíru,nevěděla jsem co psát. Pevně jsem ji sevřela v ruce,papír si položila na kolena a zavřela oči. Nenapadalo mě,co bych mu vlastně chtěla říct,ale věděla jsem,že mu odpovědět musím. Otevřela jsem tedy oči a z hlubokým povzdechnutím znovu přiložila propisku na papír.
Yu,jak tě mohlo napadnout,že bych neodepsala? Ta noc mě změnila tolik,že je to i mě samotné divné,ale myslím,že už pro mě není cesty zpátky. Nerozumím tomu,co jsi říkal a napsal. Proč by pro mě mělo být lepší,abych se od tebe držela dál? A co tě vede k přesvědčení,že nemáš duši? Já si to nemyslím. Už jen podle toho,co jsi mi napsal,se dá tušit,že něco cítíš. I kdyby to byl jen zmatek v tobě,je to pocit. A pokud máš nějaký pocit,musíš mít i duši. Musím tě zase vidět Yu,je mi jedno kdy a jak,ale musím. Je toho ještě tolik,na co se tě chci zeptat. Chybíš mi. Myslím na tebe každou sekundu,při všem co dělám. Prosím,neodvracej se ode mě. Pokud ke mě dokážeš cítit alespoň něco...Já se vypořádám s čímkoliv. Ať už jsi kdokoliv,mě na tom nezáleží,záleží mi na tobě. Nezapomenu,slibuji. Vicky...
Písmenka mi letěla pod rukou,jedno za druhým. I když jsem si zprvu nebyla jistá,co Yuovi vlastně napsat,napsala jsem to v rekordním čase. Můj neohrabaný škrabopis vypadal ještě méně čitelněji než obvykle a tak jsem doufala,že se mu to podaří přečíst.
Papír s dopisem,přeložený napůl,jsem dala do kabelky. Odnesu ho sem až po setmění,tak jak Yu chtěl. Ještě nějakou půl hodinku jsem u rybníčku zůstala,ale pak už jsem nevěděla,co bych tam dělala,tak mi nezbylo,než se vydat na ubytovnu a to jsem taky udělala.
Po návratu domů,jsem zjistila,že jsem zabila více času,než jsem si myslela. Bylo něco kolem třetí odpoledne. Vytáhla jsem si teda notebook,abych uklidnila mámu,která mi mimochodem poslala už tři maily. Taky jsem si chvíli psala se svojí nejlepší kamarádkou Sárou. Chtěla o všem vědět. Sára je moje nejlepší kamarádka,nemáme před sebou tajemství,ale co jsem jí měla říct? Bude si o mě myslet,že jsem cvok. Tak jsem to tedy zazdila svými zoufalými prosbami,aby mě přijela navštívit. Koneckonců,hodilo by se jí to. Brigádu sháněla a tam kam jdu já,ještě přibírají. Navíc,může bydlet se mnou na pokoji no ne? Tak jsem jí to tedy navrhla a Sára mi na to odpověděla,že se musí zeptat rodičů. Skvělé,řekla jsem si. Sářiny rodiče jsou dost přísní a upřímně pochybuji o tom,že by ji pustili samotnou do Německa. I když by jim samozřejmě řekla,že já jsem tady,tak že by věděli,že tu sama nebude,dost o tom pochybuji.
Komunikaci se Sárou jsem musela přerušit,proto že jsem si naléhavě musela dát něco k jídlu. Domluvily jsem se,že mi dá do zítřejšího poledne vědět a já,bych to pak vyjednala s domácím. Doufám,že kdyby náhodou,velmi zvláštní náhodou,mohla přijet,nebyl by v tom,že by bydlela se mnou problém.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 KIKI KIKI | E-mail | Web | 9. března 2011 v 19:59 | Reagovat

Jo,jo daůší další :) moc hezké

2 vaninka vaninka | 10. března 2011 v 15:55 | Reagovat

Hezůůůů!!!!!!
:D
Další další a bez kompromisu!

3 Alesa Vampire Alesa Vampire | E-mail | Web | 10. března 2011 v 20:17 | Reagovat

Moc díky holky :-)
Další bude nejspíš zítra,jsem trochu napřed :-)

4 vaninka vaninka | 11. března 2011 v 17:56 | Reagovat

Fakt dneska? To tu budu jako sup :D

5 Shara Shara | E-mail | Web | 12. března 2011 v 19:13 | Reagovat

Suprové!! Místama tu máš sice cbybky, ale to nevadí.
Obdivuju, že dokážeš takhle psát dopisy v povídce, jakoby přemýšlet za obě dvě postavy :) Klobouk dolů ;)

6 Alesa Vampire Alesa Vampire | E-mail | Web | 13. března 2011 v 12:30 | Reagovat

[5]: Jo,já jsem si toho vědoma,tuhle část jsem totiž nekontrolovala...Příště to zlepším....
Jinak díky za pochvalu,mě nenapadl jiný způsob komunikace mezi těma dvěma,tak že si budou psát dopisy :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama